Studijní úspěšnost studentů chemických oborů v prvním ročníku: Motivační, sociální a didaktické souvislosti
DOI:
https://doi.org/10.54779/chl20260292Klíčová slova:
vysokoškolské vzdělávání, studijní neúspěšnost, výuka chemie, adaptace studentů, vnitřní motivace, kvalitativní výzkumAbstrakt
This paper examines the issues of academic success and the adaptation of first‑year students in chemical‑technology study programs. The aim of this qualitative study, conducted at the University of Chemistry and Technology in Prague (UCT Prague), was to identify – through the students' subjective perspectives – the key factors influencing their retention in their studies. The data were collected through semi‑structured in‑depth interviews, followed by discussions in focus groups. A thematic analysis, interpreted through the lens of Self‑Determination Theory (SDT), delineated four main pillars of academic motivation corresponding to basic psychological needs: a sense of academic and social integration (relatedness – "I belong here"), understanding of the subject matter (competence – "I understand this"), and the perceived meaningfulness of the study program in relation to career prospects together with study autonomy (autonomy – "this makes sense" and "I have it under control"). The results show that critical moments include the transition from secondary schools with an insufficient science foundation, a formalistic approach to teaching theoretical subjects, and a lack of connection to future professional practice. The study highlights the necessity of comprehensive student support that stimulates their intrinsic motivation, encompassing both didactic innovations and transparent assessment, as well as the strengthening of social ties and the early development of a concrete vision of future professional pathways.

Tento článek se zabývá problematikou studijní úspěšnosti a adaptace studentů prvních ročníků chemicko-technologických oborů. Cílem tohoto kvalitativního výzkumu, jenž byl realizován na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha), bylo identifikovat ze subjektivní perspektivy studentů klíčové faktory ovlivňující jejich setrvání ve studiu. Data byla získána formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů, na které navázaly diskuse ve fokusních skupinách. Tematická analýza, interpretovaná prostřednictvím teorie sebedeterminace (SDT), vymezila čtyři hlavní pilíře studijní motivace korespondující se základními psychologickými potřebami: pocit akademické a sociální integrace (sounáležitost – „patřím sem“), porozumění probírané látce (kompetence – „rozumím tomu“), vnímání smysluplnosti studia s ohledem na kariérní perspektivu a studijní autonomii (autonomie – „dává to smysl“ a „mám to pod kontrolou“). Výsledky ukazují, že mezi kritické momenty patří přechod ze středních škol s nedostatečným přírodovědným základem, formální přístup k výuce teoretických předmětů a chybějící provázanost s budoucím profesním uplatněním. Studie akcentuje nezbytnost komplexní podpory studentů stimulující jejich vnitřní motivaci, jež by měla zahrnovat jednak didaktické inovace a transparentní hodnocení, jednak posilování sociálních vazeb a včasné vytvoření konkrétní představy o profesním uplatnění.



